Jak to vidí studenti
Přišel mi včera mail od jednoho z autorů projektů v Mladé Boleslavi Michala Bělky (MB včera a dnes). Kromě některých technických záležitotstí, které jsem spolu řešili, tam bylo i výstižné vyjádření toho, co znamenají Malé granty pro studenty (tedy alespoň pro některé z nich.) S Michalovým svolením, zde úryvky naší mailové korespondence vkládám.
... cítím potřebu Vám poděkovat za skvělou příležitost vyzkoušet si vymyslet, naplánovat a zrealizovat projekt. Ať už to dopadne jakkoli, rozhodně mi účast v Malých grantech přinesla řadu nových zkušeností, které se mi dozajista budou do budoucího života hodit! Namátkou mohu jmenovat třeba schopnost plánování, nutnost připravit si pro nadcházející situaci více scénářů a raději vždy počítat s těmi méně příznivými variantami. Učí mě taktéž zvládat stresové situace a co je asi nejdůležitější, mohl jsem si na vlastní kůži vyzkoušet navazování kontaktů a jednání s institucemi, od kterých něco požaduji. Když jsem například po dvou týdnech od prvního mailu na Bruslařský klub obdržel papírové povolení k natáčení extraligového zápasu a zjistil, že má žádost putovala z rukou klubu přes jakousi marketingovou agenturu až k řediteli sportovního kanálu České televize, řekl jsem si: "Fíha, to jsme to dotáhli vcelku daleko!"
Děkuji rovněž za příležitost navštívit studio Českého rozhlasu - musím ale říct, že takový předem nepřipravený rozhovor do rádia dá poměrně zabrat....
No nic, jde se šmikat! Přeji příjemný den a těším se na setkání s Vámi v úterý.
Pokud to někdo cítí podobně nebo naopak úplně jinak, může svůj názor směle napsat ať už sem nebo na facebook.
Katka
... cítím potřebu Vám poděkovat za skvělou příležitost vyzkoušet si vymyslet, naplánovat a zrealizovat projekt. Ať už to dopadne jakkoli, rozhodně mi účast v Malých grantech přinesla řadu nových zkušeností, které se mi dozajista budou do budoucího života hodit! Namátkou mohu jmenovat třeba schopnost plánování, nutnost připravit si pro nadcházející situaci více scénářů a raději vždy počítat s těmi méně příznivými variantami. Učí mě taktéž zvládat stresové situace a co je asi nejdůležitější, mohl jsem si na vlastní kůži vyzkoušet navazování kontaktů a jednání s institucemi, od kterých něco požaduji. Když jsem například po dvou týdnech od prvního mailu na Bruslařský klub obdržel papírové povolení k natáčení extraligového zápasu a zjistil, že má žádost putovala z rukou klubu přes jakousi marketingovou agenturu až k řediteli sportovního kanálu České televize, řekl jsem si: "Fíha, to jsme to dotáhli vcelku daleko!"
Děkuji rovněž za příležitost navštívit studio Českého rozhlasu - musím ale říct, že takový předem nepřipravený rozhovor do rádia dá poměrně zabrat....
... ano je to stoprocentně o lidech, já bych bez těch svých (včetně slečny, která původně ani v týmu nebyla a měla pouze funkci reportérky v jedné z reportáží, avšak nakonec jen díky ní jsme překlenuli první velký problém s technikou a teď, když nám teče do bot, se navíc ujala i střihu jedné z částí) neudělal vůbec nic, takto aspoň něco :)
Ať to nakonec dopadne jakkoli, věřím, že na tenhle půlrok se mi bude vzpomínat dobře. To DVDčko nemusí být nakonec žádný zázrak, přecijen nejsme žádní profíci, ale důležitá je ta práce a energie v pozadí. Jako amatérský herec vím, že divadlo stojí a padá na černých postavách v zákulisí a jejich práci - a právě v této oblasti mi Malé granty daly nejvíc. Za to jsem Vám, T-Mobilu a v neposlední řadě paní Bořkovcové nesmírně vděčný... :)
No nic, jde se šmikat! Přeji příjemný den a těším se na setkání s Vámi v úterý.
Michal Bělka
Pokud to někdo cítí podobně nebo naopak úplně jinak, může svůj názor směle napsat ať už sem nebo na facebook.
Katka